Voda 2019

Letošní voda nám nabídla všechny druhy počasí, ale i neopakovatelných zážitků a chvílí.

Po příjezdu do Lokte jsme se utábořili na louce nad řekou, kde jsme postavili naší velkou plachtu, pod kterou jsme prospali noc. V sobotu ráno po probuzení jsme zabalili všechny naše věci a vydali se do nedaleké půjčovny lodí pro naše plavidla. Zabalili jsme si věci do barelů, oblékli na sebe vesty a započali naší plavbu. Cestou do Karlových Varů jsme potkali několik peřejí a jelikož stav vody nebyl nejvyšší (ale naštěstí dostatečný), tak každou chvíli se dna našich lodí seznamovala s místními říčními kameny. Začalo nám celkem vydatně pršet, a tak jsme všichni byli promoklí a bylo nám chladno. Přístřeší a místo na pauzu na oběd nám poskytnul silniční most před prvním jezem v Karlových Varech. Prnvní jez nebyl nijak náročný, a tak jsme ho všichni zvládli bez problémů. Chvíli pršet přestalo a my mířili k dalšímu jezu. Původně byl tento jez nesjízdný, ale při pravém břehu se sjet dal. Tímto jsme pokořili náš druhý jez a čekala nás všemi očekávaná peřej Hubertus. Když jsme k ní dorazili, začlo znovu pršet. Hubertus se podařilo překonat téměř všem až na jednu loď. Přišel čas si hledat místo na spaní. Po pár neúspěšných pokusech se podařilo najít místo na levém břehu v lese. Z naší velké plachty jsme postavili přístřešek a začli si sušit mokré věci u ohně. Po večeři jsme si zahráli několik písniček na kytaru a zvolili si tzv. Oskara dne, kterým se stal Kůl za svůj potápěcí talent a bláznivé kousky. Noc byla klidná a bez deště. V neděli ráno ráno po budíčku, jsme posnídali a připravili si své věci na závěrečnou část naší plavby. Čekal nás jeden sjízdný jez, který opět zvládli téměř všichni opět až na jednu posádku. Naštěstí na nás vykouklo sluníčko a udělalo se příjemně teplo. Naší flotilu a cíl naší cesty dělilo už jen pár kilometrů a jeden jez, který jsme museli přenášet. Po příjezdu do cíle ve Vojkovicích jsme naše lodě očistili, z barelů si všechny věci zabalili zpět do svých batohů a lodě vrátili. Vlak nám jel až za hodinu, a tak jsme si dali oběd a do doby odjezdu si odpočinuli. Cesta prvním vlakem do Mostu byla v duchu jedenáctého skautského zákona „Skaut je skladný“, jelikož nás jelo více vodáckých výprav na pouze dva vagóny. V Mostu na nádraží byl zvolen Oskar nedělního dne, kterým se stala Otočka za své kormidelnické schopnosti. Vlak z Ústí nad Labem měl půl hodinové zpoždění, a tudíž jsme dorazili do Litoměřic později. Letošní voda se nám na vzdory všelijakému počasí povedla a velice líbila. Už se těšíme na příští!

fotky zde: 

Tento záznam byl publikován v Kronika . Uložit odkaz do záložek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *